Nová šance pro potomky českých emigrantů – plánovaná novela zákona o státním občanství

Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se dostal poslanecký návrh novely zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR. Novelizované znění slibuje vyplnit mezery v zákoně, které podle aktuálně platné úpravy znemožňují (nebo výrazně ztěžují) bývalým českým a československým občanům, kteří o občanství přišli, jej nabýt zpět. Možnost znovunabytí občanství je přitom institut, který zákon o státním občanství sliboval již před jeho přijetím, ale na základě komplikací v průběhu legislativního procesu je platná úprava o dosti přísnější než zamýšlené znění.

Dvěma skupinám potomků českých emigrantů se může otevřít nová možnost

Institut nabytí státního občanství ČR prohlášením je podle stávající úpravy umožněn dvěma skupinám zájemců. První skupinou jsou ti, kteří jednou státními občany (ať už České nebo Československé republiky) byli, ale o občanství před rokem 2014 přišli (rok nabytí účinnosti zákona o státním občanství). Za stejných podmínek mohou prohlášením nabýt občanství ti, kdo o občanství nikdy nepřišli, ale jejich rodiče či prarodiče ano. Na první pohled se zdá, že obsažení tří generací potenciálních žadatelů je ze strany zákonodárců štědré. Nicméně aplikační praxe ukázala, že od dob historických křivd, kdy mnoha občanům bylo občanství neprávem odejmuto, v mnoha případech uplynula již dost dlouhá doba, aby vyvstala potřeba možnost znovunabytí občanství rozšířit ještě alespoň na 4. generaci. Další problematický aspekt, se kterým se tato skupina žadatelů potýká, je důkazní situace, kdy je mnohdy problém prokázat z jakého důvodu a kdy přesně žadatel (či jeho příbuzný v přímém pokolení) o občanství přišel. Důkazní břemeno je na žadatelích, kteří jej často nemohou unést.

Druhá skupina žadatelů, kteří mohou institut prohlášení využít, jsou ti, kdo se narodili v období mezi 1. říjnem 1949 a 7. květnem 1969, přičemž alespoň jeden z jejich rodičů byl v době narození žadatele českým (respektive československým) státním občanem. Do této skupiny lidí patří i tzv. Wintonovy děti. Problémem platné úpravy je, že aby člověk spadající do této skupiny mohl občanství nabýt prohlášením, musel ono prohlášení učinit nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona, tedy do 1. ledna 2015. Od té doby je toto ustanovení prakticky neúčinné. Lhůta jednoho roku na podání prohlášení se přitom ukázala být příliš krátká, kdy mnoho potenciálních zájemců se o možnosti včas ani nedozvědělo. Zároveň uplynutím oné lhůty zůstává tato skupina bez možnosti nabytí občanství prohlášením, protože do první skupiny se nekvalifikují (nemuselo dojít k odebrání občanství).

Co nabídne nová úprava

Podle navrhované novely zákona o státním občanství ČR se má rozšířit působnost příslušných ustanovení tak, aby první skupina žadatelů (tedy ti, kdo o občanství přišli, nebo jejich rodiny) byla rozšířena i na 4. generaci v pokolení přímém. Kromě toho bude možné prohlášení vztáhnout i na děti. Problém s důkazní nouzí se však novelou příliš neřeší, neboť žadatelé jsou stále nuceni předložit stejné dokumenty jako dřív – zejména rodné, oddací a úmrtní listy, dále důkazy o způsobu a datu pozbytí občanství.

Zásadní změna týkající se druhé skupiny žadatelů (tedy těch, kdo se narodili v zahraničí mezi lety 1949 a 1969, přičemž alespoň jeden z rodičů byl československým občanem), je zejména zrušení časového omezení, tedy že bylo možné podat prohlášení pouze po dobu jednoho roku.

Dále se rozšiřuje působnost tak, že nabýt občanství mohou nejen ti, kdo splňují zmíněné podmínky, ale také jejich děti či vnuci. To je poměrně zásadní změna pro velké množství potomků českých emigrantů.

Návrh změny zákona je teprve ve fázi projednávání ve vládě, tedy ve velmi raném stadiu legislativního procesu. V jaké podobě a jestli vůbec novela projde, tak zatím není jasné. Účinnost novely je však navrženy již k 1. červenci 2024. Jak je nám známo z naší praxe, tak plánovaná změna by mnoha potomků českých emigrantů umožnila znovu navázat právní vztah k vlasti svých předků, jak o to často, avšak dosud neúspěšně, usilují.

Mgr. Petr Merta, advokát a partner Solers legal

Tadeáš Mottl, právní asistent Solers legal