Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky bez uvedení důvodu

V nedávném rozsudku, který upoutal pozornost jak právnické komunity, tak i veřejnosti, se Nejvyšší soud České republiky zabýval složitým případem konkurenční doložky mezi bývalým zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem. S kolegyní Mgr. Valentýnou Hassmannovou jsme připravili stručný popis rozhodnutí.

Předmět sporu?

Předmětem sporu byla otázka, zda může zaměstnavatel od konkurenční doložky odstoupit bez uvedení konkrétního důvodu, a to v situaci, kdy se zaměstnanec zavázal, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru nebude věnovat konkurenční činnosti. Dovolací soud se přitom musel vyrovnat s náročným úkolem – zvážit ochranu práv zaměstnavatele a zároveň poskytnout adekvátní ochranu základním právům a legitimním zájmům zaměstnance.

Výsledek? Rozsudek, který může mít významný dopad na budoucí praxi v oblasti konkurenčních doložek v pracovněprávních vztazích.

Skutkový stav

Žalobce, ve funkci ředitele a následně provozního ředitele u žalované, se smluvně zavázal, že po skončení pracovního poměru se po dobu šesti měsíců nebude věnovat konkurenční činnosti. Za toto období mu měla být vyplácena kompenzace ve výši měsíční mzdy. Žalovaná však od konkurenční doložky odstoupila krátce před koncem žalobcova pracovního poměru, a to s odůvodněním, že informace získané žalobcem v průběhu jeho zaměstnání nejsou s ohledem na dobu, po níž byl žalobce u žalované zaměstnán, natolik hodnotné, aby si zasloužily ochranu a že informace získané žalobcem by mu umožnily pracovat na obdobné pozici u konkurence. Žalobce se domáhal kompenzace i přes to, že žalovaná od konkurenční doložky odstoupila, což žalovaná odmítla.

Argumentace Nejvyššího soudu ČR

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobce proti rozsudku městského soudu, který potvrdil zamítnutí jeho nároku na kompenzaci za dodržování konkurenční doložky, je neopodstatněné a dovolání žalobce zamítl. Odvolal se přitom nejen na nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1889/19, ze dne 21. května 2021, v němž Ústavní soud uvedl, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit i bez uvedení důvodu, pokud bylo takto sjednáno a dle kterého je v těchto případech nutné v soudních řízeních zjišťovat a prokazovat, zda bezdůvodné odstoupení od konkurenční doložky nepředstavuje určitou svévoli nebo zneužití ze strany zaměstnavatele. Tedy je nutné posoudit individuální okolnosti konkrétního případu, jako je např. doba, kdy k odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky došlo, důvody, z jakých zaměstnavatel považuje další vázanost konkurenční doložkou za nepřiměřené, skutečnost, zda si zaměstnanec své další zaměstnání vybral právě s ohledem na vázanost konkurenční doložkou a podobně.

S ohledem na závěry Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku, sp. zn. 31 Cdo 2955/2023, ze dne 13. prosince 2023 uzavřel, že možnost zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky bez důvodu po dobu trvání pracovního poměru je v souladu s účelem konkurenční doložky, slouží-li tato primárně k ochraně práv a zájmů zaměstnavatele a sjednali-li si její účastníci možnost zaměstnavatele posoudit, zda zaměstnanec během svého zaměstnání u zaměstnavatele získal informace, poznatky či znalosti, které mají povahu obchodního tajemství a které jsou způsobilé u konkurenčního podnikatele vyvolat výraznou výhodu a tím závažně ztížit činnost žalované.

Dovolací soud v tomto konkrétním případě uzavřel, že obecné soudy dostatečně zohlednily skutečnosti jako je krátká doba působení žalobce na pozici provozního ředitele, jeho rozhodnutí zahájit podnikání v nekonkurujícím oboru a načasování odstoupení od doložky žalovanou. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalovaná nejednala svévolně ani nezneužila své právo odstoupit od konkurenční doložky, a proto je její odstoupení platné.

Právní věta

Pokud účastníci konkurenční doložky výslovně sjednají, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit i bez uvedení důvodu, je takovéto ujednání platné. Soudní ochrana základních práv a legitimních zájmů zaměstnance však musí být zajištěna, pokud se prokáže svévolné jednání nebo zneužití práva ze strany zaměstnavatele. Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky musí být posuzováno s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti případu, a nelze je bez dalšího považovat za neplatné.

Potřebujete právní pomoc v rámci konkurenční doložky, případně s jinou související právní otázkou? Jsem tu pro Vás. Kontaktujte mne na tel. 602 323 723 JUDr. Michal Kocián, advokát

Informace v tomto článku jsou poplatné aktuálnímu znění zákona a recentní judikatuře.