Volný přístup na trh práce pro občany devíti zemí, včetně USA a Izraele
Od 1. 7. 2024 vstupuje v účinnost novela zákona o zaměstnanosti (a dalších zákonů), která má potenciál výrazně ulehčit přístup na trh práce v ČR cizincům z některých 3. zemí – pro účely výkonu zaměstnání totiž těmto cizincům odpadne povinnost disponovat povolením k zaměstnání.
Zásadní změna spočívá v novém ustanovení § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně doplněním písm. u). Jedná se o rozšíření okruhu cizinců, na které se, pro účely zaměstnání nebo výkonu práce, nevztahuje povinnost disponovat povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartou, modrou kartou nebo kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Podmínka je přitom jednoduchá – stačí být cizincem země, kterou vláda nařízením určí jako zemi, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání. Vláda pak na svém včerejším (5.6.) zasedání schválila seznam zemí, na které se dané ustanovení bude aplikovat. Jakkoli v projednávaném znění byl uveden také Tchai-wan, tak se nakonec výjimka uplatní na cizince z devíti států:Austrálie, Japonsko, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland, Singapur, Spojené království, USA a Izraele.
Cizinci uvedení v § 98 zákona o zaměstnanosti mají zjednodušený přístup na český trh práce, protože se od nich nevyžaduje povolení k zaměstnání (resp. pracovní povolení inkorporované do některých karet vydávaných za účelem zaměstnání). Nemusí tak žádat např. o zaměstnaneckou kartu, jejichž získání je vázáno na několik specifických podmínek. Na druhou stranu je důležité upozornit, že otázka povolení k zaměstnání je otázkou čistě pracovněprávní. Cizinci z třetích zemí, i když se na ně vztahuje některá výjimka uvedená v § 98 zákona o zaměstnanosti, i nadále potřebují povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců.
I když se novelou mění zejména pracovněprávní zákony, a zákon o pobytu cizinců, přímo dotčen není, má rozšíření § 98 zákona o zaměstnanosti výrazné implikace i právě v cizineckém právu. Zásadní vliv pak pocítí cizinci z uvedených zemí zejména v řízeních o žádostech o vydání zaměstnanecké karty.
V případě žádosti o vydání zaměstnanecké karty již cizinec, kterého se rozšířená výjimka týká, nebude muset splňovat všechny podmínky podle § 42g odst. 2 písm. a) – c) zákona o pobytu cizinců (pro tzv. duální zaměstnaneckou kartu), ale v souladu s § 42g odst. 4 ZPC musí splnit pouze podmínku podle § 42g odst. 2 písm. b) ZPC. Žádosti tedy nebudou vázány na konkrétní místa vedená v evidenci volných pracovních míst, a nebude nutné dokládat podmínku odborné způsobilosti. Nově bude potřeba pouze splnit podmínku doložení pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti (případně smlouvy o smlouvě budoucí, kterou se takovou smlouvu strany zavazují uzavřít), přičemž podmínky smlouvy zůstávají (minimální rozsah 15 hodin týdně a minimální měsíční mzda bez ohledu na rozsah práce). Na cizince uvedené v § 98 zákona o zaměstnanosti se navíc, v souladu s § 42g odst. 1 ZPC, nevztahují oznamovací povinnosti dle § 42g 7 až 10, ZPC, tedy oznamování změny zaměstnavatele Ministerstvu vnitra.
Vzhledem k tomu, že jsou pro cizince uvedené v § 98 zákona o zaměstnanosti, kteří mají zájem v ČR pracovat, výrazně zjednodušené podmínky pro vydání zaměstnanecké karty, stává se tato forma pobytového oprávnění poměrně zajímavým řešením. Tito cizinci mají, kromě usnadněných podmínek, též značně větší svobodu měnit zaměstnání, oproti žadatelům, na které se výjimka nevztahuje – vzhledem k odpadnuvší povinnosti změny oznamovat. Zároveň těmto cizincům též nehrozí zánik zaměstnanecké karty z důvodu nenahlášení změny zaměstnavatele podle § 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.
V případě, že byste měli zájem o více informací ohledně zaměstnávání cizinců, neváhejte se obrátit na náš tým imigračního a vízového práva, případně přímo na jeho vedoucího Mgr. Petra Mertu.