Hromadné žaloby: dlouho očekávané posílení ochrany (nejen) spotřebitelů
Hromadné žaloby: dlouho očekávané posílení ochrany (nejen) spotřebitelů
Dne 7. června 2024 došlo k podepsání dlouho očekávaného a připravovaného zákona o hromadném občanském řízení soudním. Tento nově schválený zákon byl již ve své finální podobě Poslaneckou sněmovnou odeslán ke zveřejnění ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V nejbližší době tak můžeme očekávat dovršení legislativního procesu v podobě nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zásadní novinky v civilněprávním procesu a základní principy tzv. hromadných žalob Vám přinášíme ve shrnujícím článku.
Účel zákona o hromadném řízení
Zákon je bezpochyby reakcí na dosavadní, téměř absentující, kolektivní ochranu jednotlivců – spotřebitelů, která byla doposud upravena pouze dílčími prvky. V praxi nebyla těmto jednotlivcům dána možnost individuálně efektivně vymáhat svá práva v rámci soudního řízení, a to ať již z důvodu finanční náročnosti soudního řízení, která je často v nepoměru s vymáhaným plněním, nebo z důvodu délky takového sporu. Nově přijatý zákon by měl k efektivnějšímu vymáhání nároků spotřebitelů, ale i některých podnikatelů, výrazně přispět.
Přijetím zákona o hromadném řízení současně Česká republika, byť se zpožděním, dostála svým povinnostem vyplývajícím ze směrnice Evropského parlamenty a Rady (EU) č. 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů a o zrušení směrnice č. 2009/22/ES. Je tedy zjevné, že této problematice je věnována pozornost i na úrovni Evropské unie, která na nedostatky některých členských států v oblasti uplatňování nároků spotřebitelů patřičně reagovala.
Ochrana nejen spotřebitelů
Zákonem o hromadném občanském řízení soudním jsou mimo jiné upraveny podmínky, za nichž lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory, které se týkají práv či oprávněných zájmů více osob. Předmětem hromadného řízení budou vždy spory vyplývající z právních poměrů mezi spotřebitelem a podnikatelem. Samotná žaloba ale nemusí být podána pouze z důvodu porušení norem chránících spotřebitele, ale na základě jakéhokoliv deliktu v právním vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem (případně mezi podnikateli, jak bude vysvětleno níže). Oproti původní myšlence je okruh možných sporů mnohem šiřší. Může tak nastat situace, že předmětem hromadných žalob budou spory, jejichž jádrem nebude porušení spotřebitelských norem.
Ačkoliv původní návrh zákona předpokládal, že nová právní úprava bude sloužit výhradně na ochranu spotřebitelů takových, jaké známe v tradičním právním pojetí, finální znění zákona definici spotřebitele rozšiřuje také na podnikatele, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50.000.000 Kč.
Taková změna sice nabourá právní nauku o podnikateli jakožto profesionálovi v oboru i v právu, zákon tak ale určitým způsobem reaguje na často faktickou nerovnováhu mezi podnikateli, která může drobné podnikatele znevýhodnit a situaci tak narovnává alespoň částečně v jejich prospěch.
Řízení o hromadné žalobě
V řízení o hromadné žalobě budou projednávány spory, jejichž předmětem jsou práva nebo oprávněné zájmy skupiny nejméně deseti členů (spotřebitelů), které jsou založeny na podobném skutkovém nebo právním základu.
Zákonodárce již v důvodové zprávě dospěl k závěru, že řízení o hromadné žalobě bude řízením složitým jak po stránce hmotněprávní, tak po stránce procesní, neboť se jedná o zcela nový prvek v našem právním řádu. Zákonodárce zdůraznil nutnost vysoké odbornosti a zkušenosti soudců, kteří budou o hromadných žalobách rozhodovat. I s ohledem na předpoklad, že hromadné žaloby nebudou ve srovnání s žalobami individuálními využívány frekventovaně a má zákonodárce za to, že pro zajištění správného rozhodování o nich je nejefektivnější, pokud bude o hromadných žalobách rozhodovat jeden soud. Zákonem o hromadných žalobách je tak dána výlučná pravomoc Městského soudu v Praze.
Pokud jde o účastníky řízení, zákon o hromadných žalobách se poměrně detailně věnuje žalobci a jeho postavení v řízení.
Žalobcem v tomto specifickém řízení bude moci být pouze právnická osoba zapsaná do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele. Bude se jednat o jakéhosi reprezentanta skupiny spotřebitelů, který bude v rámci řízení hájit jejich zájmy a který bude zajišťovat nezbytnou komunikaci mezi skupinou spotřebitelů a soudem (zejména bude soudu předkládat skutková tvrzení členů skupiny). Žalobce bude v řízení, na rozdíl od běžných individuálních žalob, muset být vždy zastoupen advokátem. Takový systém zlepšuje postavení spotřebitelů, jelikož nebudou přímými účastníky řízení, a tedy se nebudou muset účastnit časově náročných a často komplikovaných procesních úkonů. Další výhodou je, že nebudou povinni, v případě neúspěchu ve sporu, hradit druhé straně náhradu nákladů řízení. Oproti tomu bude však v případě úspěchu jim vymožené plnění poníženo o odměnu žalobce.
Spotřebitel, který chce svá práva uplatňovat v řízení o hromadné žalobě, se do hromadného řízení bude muset přihlásit u žalobce, a to na speciálním formuláři. Jedná se o tzv. opt-in princip, kdy je po spotřebiteli vyžadována určitá aktivita k tomu, aby byly jeho nároku v hromadné žalobě zahrnuty.
Jednotliví členové skupiny spotřebitelů pak účastníky řízení nebudou, a to ani účastníky vedlejšími. Zákon však členům skupiny přiznává některá procesní práva, např. právo vyjádřit se k předmětu řízení, právo na informace o průběhu řízení nebo právo nahlížet do spisu.
Pokud jde o řízení samotné, i zde se můžeme setkat s určitými novinkami. Soud bude například po zahájení řízení nejprve posuzovat, zda je hromadná žaloba přípustná, o čemž bude vydávat usnesení.
Také další průběh řízení bude poměrně specifický. Soud bude vyhotovovat plán hromadného řízení, v němž určí termíny jednání ve věci a jejich program a v němž se bude zaobírat právně významnými skutkovými tvrzeními žalobce a žalovaného. Následně by již řízení mělo probíhat standardním způsobem s tím, že zákon vylučuje možnost vydání rozsudku pro uznání v důsledku uplatnění fikce uznání a rozkazní řízení.
V souvislosti s řízením o hromadných žalobách vzniká také otázka překážky litispendence ve vztahu k jiným řízením, na což nový zákon pamatuje. Zahájení řízení o hromadné žalobě nebude překážkou pro zahájení a vedení jiného hromadného řízení, ani pro zahájení a vedení individuálního sporu; překážka litispendence vzniká až v okamžiku, kdy se potenciální člen skupiny spotřebitelů do již probíhajícího řízení o hromadné žalobě přihlásí.
Transparentnost řízení
Zákon na řadě míst obsahuje prvky, které mají zajistit nezneužívání hromadných žalob a zamezit šikanózním návrhům.
Přípustná hromadná žaloba je (mimo jiné) přípustná pouze tehdy, není-li podána se zneužívajícím úmyslem a není-li žalobce ve střetu zájmů. Podání žaloby rovněž nesmí být financováno třetí osobou, která je konkurentem žalovaného, která je na něm závislá nebo která ovlivňuje žalobce takovým způsobem, který by mohl poškozovat zájmy spotřebitelů uplatňujících svá práva. Tyto podmínky soud zkoumá kdykoliv v průběhu řízení – nejsou-li splněny, soud řízení zastaví.
Nový veřejný rejstřík
Zákon dále předpokládá založení nového veřejného rejstříku, a sice tzv. rejstříku hromadných řízení, který výrazně usnadní doručování a další komunikaci s osobami, které mají na řízení zájem. Zde budou zveřejňována například usnesení o přípustnosti hromadné žaloby, plány hromadného řízení, rozsudky a další rozhodnutí ve věci samé a podobně.
Odměna žalobce
Předmětem diskuzí byla také odměna, která může být žalobci v řízení přiznána, respektive její výše. Konečné znění zákona stanoví, že odměna žalobce musí být určena ve výši, která se jeví jako přiměřená vzhledem k očekávané délce a složitosti hromadného řízení. Odměna však nesmí přesáhnout 16 % z přisuzovaného plnění (pokud by takto stanovená odměna ve sporech o peněžité plnění měla přesáhnout částku 100.000.000 Kč, soud může rozhodnout o jejím snížení až o 50 %), případně částku ve výši 2.500.000 Kč v případech, kdy je předmětem řízení nepeněžité plnění. O odměnu žalobce se pak v odpovídající hodnotě poníží plnění přisouzené jednotlivým členům skupiny.
Závěr
Přijetí právní úpravy umožňující uplatňování práv prostřednictvím hromadných žalob je nejen nutným splněním povinností vyplývajících z členství v Evropské unii, ale zejména významný krok kupředu v oblasti ochrany spotřebitele, s níž je moderní právní stát úzce spojen. Efektivnější ochrany se přitom dočkají nejen spotřebitelé, ale menší podnikatelé.
Institut hromadné žaloby, jak byl implementován do našeho právního řádu, jistě poskytuje spotřebitelům efektivnější a levnější alternativu k běžným sporům, které se zejména v případě menších nároků nemusí vyplatit.
S ohledem na to, že se v českém právním prostředí jedná o zásadní změnu, aplikace nového zákona o hromadných žalobách bude v následujících letech jistě spjata se zajímavou rozhodovací praxí soudů.
Potřebujete právní pomoc v oblasti ochrany spotřebitele, a to ať již z pohledu podnikatele nebo spotřebitele samotného? Neváhejte nás kontaktovat.
Obsah těchto webových stránek je pouze obecného charakteru a je tvořen výhradně pro informativní účely a není právní radou. Pro poskytování právních služeb a kvalifikovaných právních rad je nutná znalost skutkových okolností každého individuálního případu, a proto by zde zveřejněné informace neměly být bez dalšího užívány, aniž by byly blíže konzultovány s odborníkem.
