K připravované novele zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Na jednání vlády dne 26. července 2023 byl schválen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a některé další související zákony. Připravovaná novela, která má řešit mimo jiné naléhavou situaci odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, obviněných ve výkonu vazby a chovanců ve výkonu zabezpečovací detence, kteří jsou vinou současné právní úpravy zanecháni bez finančních prostředků, bude předložena Poslanecké sněmovně.

Účelem návrhu je odstranění stávající dvoukolejnosti systému nakládání s peněžními prostředky osob ve výkonu trestu odnětí svobody, dále zavádí nový institut, tzv. „sociální kapesné“, a rovněž ukotvuje oznamovací povinnost Vězeňské služby vůči dozorujícímu státnímu zástupci v případě mimořádných událostí.

Sjednocení režimů nakládání s peněžními prostředky odsouzených

Aktuálně Vězeňská služba nakládá při výkonu rozhodnutí rozdílně s peněžními prostředky pocházejícími z pracovní odměny, než s těmi pocházejícími z jiných zdrojů (jde zejména o starobní důchod, výsluhové příspěvky nebo finanční výpomoc od blízkých osob). Zatímco u pracovní odměny je rozhodná speciální úprava obsažená v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody, u ostatních zdrojů se postupuje dle občanského soudního řádu, ovšem neuplatňují se zde ustanovení ohledně nezabavitelné částky. To v kombinaci s rozhodovací praxí soudů od ledna 2022 ústí v situaci, kdy mohou být někteří odsouzení, kteří jsou bez vlastní viny pracovně nezařazení (např. starobní důchodci nebo ti, co se nemohou práce účastnit z kapacitních důvodů), po provedení srážek zanecháni bez jakýchkoliv finančních prostředků, se kterými by mohli disponovat. Nemají přitom nárok ani na tzv. „sociální balíček“, obsahující věci základní potřeby, který je poskytován osobám, jejichž měsíční příjem nebo jiné peněžní prostředky nedosáhnou částky ve výši 100 Kč.

Zmíněná praxe se ovšem nedotýká odsouzených, jejichž prostředky pocházejí z pracovní odměny, kde je ve zvláštním režimu dle zákona o výkonu trestu odnětí svobody obdoba nezabavitelné částky zavedena. Současná úprava je tedy vůči osobám, jejichž finanční prostředky plynou výhradně z jiných zdrojů diskriminační, a jako takovou je nutno ji změnit.

Ke všem finančním prostředkům se nově bude s výjimkou těch účelově vázaných (jako jsou prostředky výslovně určené na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, výživné na dítě nebo peněžitá pomoc v mateřství) přistupovat jednotně a budou společně ukládány na zvláštní účet odsouzeného. Při výkonu rozhodnutí pak bude užíván „univerzální“ systém rozúčtování – na všechny peněžní prostředky se bude aplikovat postup dosud vyhrazený pro pracovní odměny.

V tomto režimu je po rozúčtování a provedení srážek určitá částka odsouzenému k dispozici jako „kapesné“ a z části se tvoří finanční rezerva pro dobu po propuštění z výkonu, tzv. „úložné“. Touto komplexní úpravou budou odstraněny neodůvodněné odchylky a nebudou se prohlubovat sociální rozdíly mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

Sociální kapesné

Nově zavedený institut má odsouzeným zajišťovat minimální finanční částku stanovenou ve vyhlášce Ministerstva vnitra, se kterou budou moci měsíčně volně disponovat. Nepůjde ovšem o fixní částku, kterou by potřební odsouzení pobírali, nýbrž jim bude vždy minimální částka dorovnávána – aktuálně je navrhována částka ve výši 150 Kč měsíčně.

Na sociální kapesné pak nebudou mít nárok odsouzení, kteří odmítají pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupí.

Oznamovací povinnost o mimořádných událostech

Státní zástupci se sice již teď v rámci výkonu dozoru na události nad rámec běžného dění ve věznicích zaměřují, nicméně doposud není nijak zajištěno, že o nich budou včas informováni. Novela proto přináší také úpravu oznamovací povinnosti, kterou Vězeňská služba vůči dozorujícímu státnímu zástupci má.

Mimořádnými událostmi, o kterých bude státní zástupce vyrozumíván, jsou úmrtí odsouzeného, pokus o sebevraždu, jednání třetí osoby, kterým mohla být odsouzenému způsobena smrt nebo újma na zdraví, fyzický útok odsouzeného proti jiné osobě, vzpoura, neoprávněné zvýhodnění nebo naopak užití násilí ze strany zaměstnance Vězeňské služby, útěk odsouzeného nebo nepřetržité odmítání přijímání potravy trvající alespoň pět dní. Státní zástupce je dále vyrozumíván také o použití omezení a donucovacích prostředků vůči odsouzenému.

Novela postihuje obdobně co do úpravy informační povinnosti vůči dozorujícímu státnímu zástupci a postupu Vězeňské služby při nakládání s peněžními prostředky obviněných a chovanců rovněž související zákony o výkonu vazby a o výkonu zabezpečovací detence. Doplňkové změny k povinnosti odsouzeného oznámit skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, mají být provedeny rovněž v zákonu o důchodovém pojištění, v zákonu o vojácích z povolání a v zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – v nich bude ukotvena povinnost příslušných institucí vyplácet finanční prostředky přímo na účet vedený věznicí. V občanském soudním řádu pak bude nově výslovně uvedeno, že pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, nýbrž přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě.

V případě schválení návrhu má nové znění nabýt účinnosti počátkem roku 2025 s výjimkou ustanovení zakotvujících sociální kapesné, která mají, z důvodu výše popsané naléhavé potřeby situaci odsouzených bez finančních prostředků ve věznicích řešit, nabýt účinnosti již tři měsíce po vyhlášení.

Mgr. Vladislav Kutěj, advokát a společník advokátní kanceláře Solers legal s.r.o.

Petra Hubínková, právní asistent